Zahraničí – Šárčiny itineráře

Panchakarma – jak jsem léčila tělo v Indii (+ e-book ke koupi/200,- Kč)

Šárka Pinďáková — Fri, 30 May 2025 10:57:14 +0000

Letos na jaře jsem podnikla naprosto fantastický výlet za ozdravením těla do Indického Goa. Tímto článkem bych se chtěla podělit o moje zkušenosti a zážitky, co mě to přineslo, jestli to stálo za to. Absolvovala jsem třítýdenní ozdravný program PANCHAKARMA na ajurvédské klinice, který mi přinesl značnou úlevu od tělesných neduhů, hlavně zažívání, totální zklidnění, ale také mnoho dalších benefitů. Například po kůře jsem měla krásné hebké vlasy, vypnutou pokožku, lepší spánek, krásný pocit z fit těla a také pár shozených kilo. Poznala jsem tam partu bezva inspirativních žen, se kterými byl pobyt velmi příjemný. Takový restart zdraví by si měl, podle mě, někdy dopřát určitě každý. V plánu mám si to zopakovat.

Takto nějak vypadala moje představa o léčení a odpočinku v exotické zemi. Musím řici, že skutečnost moje očekávání daleko předčila.
(Foto: Relaxace v zahradě v našem resortu).
Odpočinek a denní režim je tady důležitý. Praktikujeme brzké ukládání ke spánku, omezení sociálních kontaktů, telefonátů, internetu…

Jestli vás něco podobného láká, čtěte dál. Panchakarma nejsou jen hodinu a půl dlouhé příjemné masáže, ale jsou to i náročnější procedury jako lití léčebných olejů do očí, do nosu, nebo průplachy zažívacího traktu a klistýry. Součástí je samozřejmě ajurvédská dieta, klidový denní režim, cvičení jógy, meditace, zpěv manter nebo dlouhé procházky po pláži. Tam prostě musíte zregenerovat i kdybyste nechtěli.

Moje zkušenost – Rozhodnutí

Rozhodnutí vydat se na tuto cestu jsem udělala velmi rychle na základě reklamní upoutávky na Facebooku. Program mě okamžitě oslovil. Ne že bych byla nějak na smrt nemocná, ale přeci jenom moje tělo už nasbíralo postupně pár neduhů a bolístek. Moje zdraví začalo také rychleji chátrat po prodělaném Covidu. Poslední dobou jsem si často říkala, jestli to takhle půjde dál, nevím, jak bude můj život vypadat třeba za 10 let. Věděla jsem, že takovýto restart těla právě teď potřebuji.

Já měsíc před odletem. Na pasové fotce asi vypadá blbě každý, ale na porovnání PŘED a PO je to dobrý příklad. Těm fotkám totiž odpovídají i moje pocity a nálada.

Já na konci Panchakarmy. Člověk tady naprosto zregeneruje. Já tady například nenosím ani dioptrické brýle, trénuju oči. Tady to jde – nepotřebuju řídit auto, koukat na televizi apod.

Ubytování

Naším domovem se na tři týdny stávají útulné domečky v malém resortu Avallon Inn v městečku Mandrem. Celý stát Goa je poměrně turisticky navštěvovaný a trochu službami i přizpůsobený evropským zvyklostem. Ubytování zde je nadstandartně čisté, krásné, v klidnější lokalitě mimo centrum města, s udržovanou zahradou plnou trávy a exotických rostlin. Vládne zde naprosté soukromí a klid.

Ubytování v resortu Avalon Inn je velmi příjemné. Má evropské standarty co se týče čistoty a služeb. K dispozici máte například kvalitní filtrovanou vodu, odpadá tedy nakupování a nošení balené vody (voda z vodovodu se zde nedoporučuje pít). (Foto: erikapearlvilla.com)

Klinika

Léčení a procedury probíhají na Ajurvédské klinice doktora Rohita v Mandrem. (Klinika má ještě jednu pobočku ve vnitrozemí v Baga). Z našeho ubytování to je cca 20 minut chůze, nebo je možné si v místě půjčit skůtr a jezdit na motorce (což je tady mimochodem dost adrenalinová záležitost a já jsem si netroufla). Klinika je obyčejný 4patrový dům v centru městečka. Je zde vše potřebné hezky pohromadě. V přízemí je recepce a ajurvédská lékárna, ve dvou patrech jsou místnosti pro procedury a masáže, ordinace lékaře, zubní ordinace a ordinace pro zubní hygienu. V budově je také rehabilitační lékař pro pomoc s pohybovým aparátem. Na terase je jídelna, kam je možné chodit na jídlo.

V přízemí kliniky je ajurvédská lékárna a recepce, kde si domlouváte časy masáží a vše co potřebujete.

Léčba

Léčbu vždy sestavuje ajurvédský lékař na základě vstupního vyšetření a diagnostiky (z tepu, jazyka, očí aj.). Vstupní konzultace trvá 30 minut, další už jsou pak o něco kratší. Kontroly probíhají každé 3 až 4 dny. Lékař upravuje medikaci a procedury podle potřeby klienta. Každý klient pak dostane individuálně sestavený plán procedur, masáží, doporučení ohledně stravy a denního režimu. Já jsem například dostala doporučení zpívat. Seznámíte se také s vaším terapeutem, což bude váš parťák po celou dobu.

Konzultace o lékaře. Dr. Rohit R. Borcar je bakalářem ajurvédské medicíny a chirurgie (BAMS). V raném věku 16 let, když se musel rozhodnout pro svou kariéru, se rozhodl stát se ájurvédským lékařem. Jeho vášeň pro indickou kulturu, jógu a spiritualismus ho také přitahovala k ájurvédě. Své vzdělání absolvoval na prestižní ájurvédské vysoké škole v Shiroda, Goa (Goa University). Doba studia je 5 let a navazují na ni povinné stáže.

Procedury

O procedurách, základech ajurvédy i o samotné Panchakarmě píšu teorii podrobně v mém e-booku, takže tady jen na ukázku z mé osobní zkušenosti. Na naší klinice se provádí většina z procedur, ale nedělají se zde procedury se zvracením a také se nepoužívají pijavice a jiné metody detoxikace krve.

Většina procedur je příjemných – celotělové masáže teplým olejem, masáže bylinami, léčebné obklady, lymfatické masáže, masáže obličeje a hlavy. Některé masáže jsou méně příjemné – například reflexní masáž plosek nohou nebo detoxikační masáž celého těla, kdy terapeut doslova dře vaši pokožku směsí oleje a speciálního pudrového prášku. Přezdívá se tomu tady „hubnoucí masáž“ a jsou ženy (hlavně z Ruska), které sem jezdí jen na toto a zhubnou prý třeba 7 kilo za pobyt jenom touto procedurou.

Teplo a napařování je základem k rozpouštění toxinů v tkáních. Zde je moje oblíbená „parní sauna“ a to je venku 38 stupňů Celsia Ale musím říct, že i když je venku vedro, je mi tato procedura příjemná a velmi si ji vždycky užívám.

Kamarádka Gábi a její oční terapie – lití teplého léčebného ghí do očí. (Foto: Gábina)

Naši terapeuti jsou stále dobře naladění i když jejich práce je velmi náročná. Pracovní den jim začíná ráno v 8.00 a končí v 19.00 posledním klientem. Během dne mají půl hodiny na oběd a možná jednu, dvě malé přestávečky. A to celé každý den od listopadu do dubna. Musí to být náročné nejen fyzicky, ale i psychicky.

Jedna ze zbytečných věcí, které mám s sebou, je kulma na vlasy. Každý den nám masírují hlavu i vlasy olejem, takže mám permanentně mastnou hlavu. Doporučuje se balit si hlavu do šátku, pro lepší vstřebávání oleje. Já si jí balím také proto, abych zamaskovala ty věčně mastné vlasy. (Dalšími zbytečnými blbostmi, kromě té zmíněné kulmy, které vezu s sebou jsou: župan, čtvery ponožky, zbytečně moc šatů, háčkování – potí se mi ruce a moc to nejde, energetické tyčinky kdyby byl hlad, spacák kdyby byla zima…no…).

Denní režim

Program Panchakarmy zahrnuje i dodržování určitého denního režimu. Každý dostáváme svoje osobní doporučení a omezení od lékaře, která praktikujeme. Já mám třeba chodit po jídle a zpívat. Osobně je pro mě nejtěžší přenastavení spánkového režimu, kdy se ztišuji ke spánku kolem 20.00 – 21.00 hodin a vstává se ráno v 6.00 hodin. Ne, že bychom museli, ale v 5.57 se spustí ranní budíček z nedalekého kostela v podobě mlácení gongů a jakési písně. Zpočátku mě to dost iritovalo, ale za pár dní si na to zvykám a nedělá mi to potíže.

Do denního programu patří samozřejmě cvičení jógy, meditace a zpívání manter. My cvičíme od 7.00 hodin každé ráno na terase v našem resortu. Možností zacvičit si jógu ale máte v městečku mnoho. Cvičí se v různých stuiích, na pláži, ve vedlejším resortu apod.

Odpočinek a procházky po pláži jsou součástí celostní péče o tělo a pro mě to je každodenní příjemná relaxace.

Koupání v moři je v Goa velmi příjemné. Moře je čisté, teplé, pozvolné s nekonečnou písečnou pláží. Mě velmi bavilo užívat si zábavné vlny, které jsou tady na mělkém pobřeží bezpečné. Jsou vhodné např. i pro výuku surfování, což zde můžete také zkusit.

Večerní pláž je pak místem setkávání lidí, kteří se zde procházejí, kochají se zapadajícím sluncem, party mladých lidí hrají fotbálek, všudypřítomní psi polehávají a pozorují dění kolem. Můžete si dát v některém z barů osvěžující drink, nebo třeba kukuřici nebo kokosovou vodu u paní v pojízdném stánku.

Je libo kukuřici?

Jídlo

Indická kuchyně je plná koření, vůní a zeleniny. Náš jídelníček je ale poměrně jednoduchý. Ajurvédská dieta je bez mouky, cukru, mléka a samozřejmě vegetariánská. Na klinice je jídlo těmto pravidlům přizpůsobené. Musíme si to jen trochu pohlídat, pokud se rozhodneme jít na jídlo do některé z restaurací.
V rámci pobytu máme placenou polopenzi (snídaně a obědy), ale párkrát jsme si zašli i jinam. Třeba na oblíbené thali.

Snídaně máme objednané v plážovém baru The Lazy Dog. Na výběr je doporučená ovesná kaše, ovocný talíř, tradiční indická snídaně IDLI nebo plněné bramborové placky. Bonusem jsou pak plážová lehátka a bazén, který můžeme po snídani jako hosté využít.

Obědy jsou na klinice formou bufetu. Najdete zde vždycky polévku, placky čapátí, rýži, luštěninový dhál a další dva druhy zeleninových jídel.
Večeři už si pak většinou nedávám, nebo třeba jen ovoce, nebo kokos.

Zábava a program

Program je doporučován jako klidový, takže nějaké poznávací výlety a akce se neplánují. V místě není žádná zajímavá atrakce nebo chrám apod., takže nás to nikam ani netáhne. Ale přeci jenom, trochu zpestření jsme měli:

Zvuková lázeň je na programu vždy v sobotu v sousedním resortu Ashiana. Je to úžasný zážitek s charismatickým průvodcem, který hraje na kdeco – od tibetských mís a trubek až po housle. My jsme za zvukovou koupelí také jednou vyjeli do sousedního městečka Arambol.

Lekce vaření – na přání máme přímo pro nás jeden večer s ukázkami vaření typických indických jídel. Učíme se, zapisujeme a nakonec si to všechno hezky sníme.

Cvičení s dětmi – Protože pracuji ve školství a jako trenérka dětí, využívám možnosti navštívit místní školu. Dokonce si s dětmi i chviličku zacvičím. Vše díky Lence, která to zařídila. Je to pro mě silná a zajímavá zkušenost.

Poslední den pobytu podnikáme krásný celodenní výlet do botanické zahrady Sahakari Spice Farm, kde můžeme obdivovat jak roste například vanilka, pepř, kešu, kakao a mnoho dalších exotických rostlin, ovoce a koření. Na závěr je samozřejmě nákup v místním obchodě (oleje, koření, vůně, pálenka z kešu nebo třeba bylinnou viagru

Cestou navštívíme chrám Mangheši Temple, jeden z největších a nejnavštěvovanějších chrámů v Goa. S malou obětí ve formě květin tady zanecháváme i naše přáníčka…

Naše dámská partička si výlet moc užívá.

Slušností je všude se zouvat, do domu, do obchodu, na kliniku… všude. Před příjezdem doporučuji seznámit se s indickými zvyky, kulturou a náboženstvím.

No a pokud vás baví nákupy, tak ty si tady můžete užít dosyta. Doporučuji s sebou vzít velký kufr. Já domů vezu, kromě několika mnoha šatů, esenciální oleje a vůně, přehozy, korále, tibetskou mísu, kašmírovou šálu, koření, sladkosti, čaje… aj.

Poděkování naší průvodkyni:

Dovolte mi poděkovat zde naší průvodkyni Lence za perfektní přípravu a průběh celého našeho pobytu. Nic pro ni nebylo problém a pokud jsme měli nějaké potřeby či přání, vždy se nám snažila vyhovět. Díky také za průběžný překlad z angličtiny, za super cvičení ranní jógy, za organizaci výletu a za stále dobrou náladu. Pokud o podobném výletu přemýšlíte, určitě doporučuji – zavolejte Lenku a informujte se o jejích připravovaných pobytech v Indii.
Další termíny pobytu: 10/2025, 2/2026

Kontakt:
Lenka Lorien Kolárová, telefon: +420 774 323 883

https://chamakayurveda.com/contact/
https://lenkalorien.com/

Závěrem…

Vydat se na cestu za takovýmto zážitkem není pro každého. Určitě potřebujete odhodlání udělat pro svoje tělo maximum, potřebujete si udělat souvislé volno na minimálně 14 dní, ale já doporučuji určitě ty 3 týdny. No a kromě volna potřebujete také trochu těch peněz, že… Odměnou vám ale bude totální reset těla ale i mysli, odpočinete si, zregenerují vaše bolístky a nastartuje se ozdravný proces. Je to také dobrý start pro rozhodnutí udělat něco se svým životem, vzít odpovědnost za své zdraví do vlastních rukou. No a navíc si užijete teplou exotickou zemi s nádhernými plážemi.

e-book

Pokud se chcete dočíst další spoustu informací, nabízím ke koupi můj e-book o Panchakarmě. Budete tak připraveni na cestu. Na více než 80 stranách jsem sepsala všechno podrobně, včetně příprav na cestu do Indie, rozpočtu, stručně teorie o Panchakarmě a ajurvédě, přehled všech procedur, praktické tipy s aktivními odkazy, také kde a za kolik lze Panchakarmu absolvovat – například víte, že tento program můžete podstoupit i v náročnější formě (striktní dieta, režim aj.) a nebo že je k mání i v ČR?

Cena e-boku je 200,- Kč a koupíte níže v e-shopu.

Moje zkušenosti si můžete také poslechnout na besedě, kterou můžu pro zájmové skupinky odprezentovat. Pokud máte o besedu zájem, volejte 606 916 787. Cena za besedu dohodou.

Děkuji za přečtení článku a přeji šťastné cesty,
Šárka

Zdroje a obrázky:
Text: Šárka Pinďáková – na základě vlastní zkušenosti
https://www.erikapearlvilla.com/
Foto: Šárka Pinďáková, Lenka Lorien, Gabriela Adámková, Yvetta Machová

Mrkněte na moje cestovní itineráře

Plánuji dovolenou, chci pomoci s mým itinerářem.

Prodejní formulář je vytvořen v systému SimpleShop.cz.

Lužická jezera – spojte in-line bruslení s poznáváním lužického kraje (cestopis pro zapálené bruslaře, tipy na výlety)

Šárka Pinďáková — Tue, 07 May 2024 20:58:28 +0000

Jak jsem na sebe už prozradila, jsem vášnivá bruslařka. Jednou mojí oblíbenou in-line oblastí jsou Lužická jezera. V tomto článku se podíváme na to, jak poznat oblast Lužických jezer i jinak než z bruslí. Do Německa jezdíme od roku 2007, každý rok minimálně jednou. Abychom s přáteli nežili jenom bruslením, vždycky si program zpestříme nějakým výletem. Myslím, že můžu říct, že už jsme tady projeli a navštívili skoro všechno… Až vás budou tedy bolet nohy z bruslí či kola, pak je nechte odpočinout a dojeďte si autem za některým z pokladů Lužicka. Výlety se také hodí v případě že prší a nedá se bruslit.

V této oblasti najdete více než 20 jezer, které vznikají postupným zaplavováním vytěžených hnědouhelných dolů. Postupně zde vzniká rozlehlá rekreační oblast s krásnými stezkami vhodnými pro cyklisty a in-line bruslaře. Trasy jsou ideální i pro rodiny s dětmi. Z Česka to není zase tak daleko, takže se sem dá naplánovat krásná letní dovolená, nebo třeba víkendové sportovní ježdění. A když už tady budeme, tak proč si neudělat nějaký výlet za poznáním a zážitky?

Tady jsou tedy moje TIPY na OFF-SKATE výlety:

Město Senftenberg

Malebné náměstí Markt. (Foto: Senftenberg Tourist Information)

Městečko s historickým centrem ležící na břehu stejnojmenného jezera Senftenberg See. Toto jezero je jedno z nejstarších jezer v oblasti, oficiálně bylo otevřené pro veřejnost v roce 1973. Dnes je město oblíbený turistický cíl.

pokračovat ve čtení

Cestovní pojištění – jaké pojištění vybrat pro sportovní zájezd? Pokrývá pojistka všechna rizika na mé cestě? Přehled produktů 8 pojišťoven.

Šárka Pinďáková — Wed, 07 Sep 2022 19:12:42 +0000

(Aktualizace dat: březen 2023)

Cestovní pojištění je součástí příprav asi většiny cestovatelů a nikdy je nepodceňuji. Jednou, při plánování naší ferratové dovolené, jsem si dala práci a udělala si průzkum produktů 8 pojišťoven. Chtěla jsem si udělat jasno jaké produkty se nabízí a co pokrývají. Stalo se nám například, že naši kamarádi přijeli na ferratový zájezd s pojištěním, které nekrylo ferraty naší obtížnosti a vůbec to netušili.

Prozkoumala jsem podrobně pojistné podmínky a udělala si stručný přehled produktů. Nabízím tady moje závěry i vám, třeba vám to ušetří čas a rozhodování při výběru pojištění. Přečtěte si, jakou pojistku vybrat na turistiku, vodu, lyže nebo ferraty.

Obrázek – Ferrata může být pohodová, celkem bezpečná cesta. Můžeme ale zdolávat i úseky obtížné nejen fyzicky, ale také psychicky. Není vyloučené, že budete potřebovat záchrannou akci v nějakém nepřístupném terénu! Většina „sportovního“ pojištění kryje lezení po ferratách o obtížnosti A-C. Na obtížnější ferratu už se pojistíte spíš výjiměčně (ale pojistíte, viz rozbor pojistných produktů).

Jaké jsou faktory pro výběr pojištění?

1) Časové omezení – jestli jedeme na krátkou dovolenou, nebo dlouhodobější cestování. Většinou je jednorázové pojištění omezeno na 60 dní. Pro dlouhodobější pobyty typu digitálních nomádů jsou specializované produkty u např. True Traveller nebo Safety Wing. Roční pojištění s určitými výhodami můžete pořídit také u Alpenverein rakouské pojišťovny (zde je omezení jedné cesty na 8 týdnů).
2) Účel cesty – zda jedeme na dovolenou, zda pracovně, zda budeme sportovat, jaké sporty, v jaké nadmořské výšce atd.
3) Destinace – většinou se pojištění dělí na: tuzemsko – Evropa – svět. Někde jsou vyhrazené samostatně ještě státy jako např. USA, Čína, arabské země…
4) Hodnota věcí s sebou
5) Zda cestuji sám, s rodinou nebo jako skupina
6) Obchodní podmínky – všechny pojišťovny je mají ke stažení. Obsahují všechny podrobné informace včetně možností připojištění a nebo výluk z pojištění. Většina pojišťoven např. nepojišťuje hotovost proti krádeži.

Samostatnou kapitolou jsou různé adrenalinové a extrémní sporty. Většina z nich je nepojistitelných, ale jsou i různé výjimky. Můžete se například pojistit u pojišťovny VZP na sjíždění divoké vody až na stupeň V, nebo dokonce kaňoning, kite a potápění. Potápění pokrývají i další pojišťovny, liší se trochu dalšími podmínkami jako je hloubka ponoru a jestli máte instruktora nebo ne.

Výjimkou je pojištění u britské pojišťovny True Traveller, kde jsou např. pojištěny ferraty bez omezení, pojistíte se také na VHT nad 4600m a nebo na Kilimandžáro, pojistíte se na práci v zahraničí i na mnoho rizikových sportů (bohužel mají věkové omezení). Pojištění je koncipované pro dlouhodobější cestování, má samostatné pojištění pro batůžkáře, cena je kalkulovaná jako roční pojištění. Od roku 2021 má i pobočku v Praze. Podobně i u pojišťovny Alpenverein.

Obrázek – vysokohorská turistika do 3000 m.n.m. je většinou pojištěna v základu. Zimní sporty (lyžování) je někde v základu, jinde je to samostatný pojistný program, většinou zahrnutý v rizikových sportech. Nepojistitelný je většinou nikde např. alpinismus, skialpinismus, freeride, různé expedice aj.

Data jednotlivých pojišťoven jsem sestavila do přehledných tabulek ke každé pojišťovně. Je to takový stručný přehled, není účelem zde přepisovat pojistné podmínky, ale pro zorientování to určitě poslouží. Dočtete se zde všechny zásadní informace – jako je výše pojistného krytí, co je pojištěno a kolik to stojí.

A teď tedy přehled jednotlivých produktů a pojišťoven:

1. Pojišťovna GENERALI

Za mě asi nejlepší pojištění pro sportovce – v základu je pojištěna běžná turistika, práce a sport. Ferraty jsou pojištěné bez omezení, běžné zimní sporty jsou v základu pojištěné. Nejlevnější pojištění stojí 23,- Kč/ den, ovšem s celkem nízkým základním krytím jen 5 milionů. Varianta STANDARD už pokrývá 25 milionů za 59,- Kč/den. Ale to je na zvážení každého.

2. Pojišťovna ČSOB:

Jako optimální produkt vidím program „Pro sportovce“ ve verzi DOMINANT s pojistným krytím 7 milionů a cenou 51,- Kč / den. Pojištěna je většina sportů (mimo zimních sportů – na to je samostatná verze). Ovšem dost sportů je nepojistitelných, je potřeba pečlivě prostudovat pojistné podmínky (např. alpinismus, skialpinismus, VHT nad 5000 m. a další).

3. Pojišťovna KOOPERATIVA:

Kooperativa je příkladem klasického pojištění, většina sportů je v programu Aktivní sporty jako připojištěné. Ve verzi „Evropa“ vyjde jeden den pojištění na 60,- Kč. Omezené jsou ferraty do stupně C, sjíždění řek do WW II.

4. Pojišťovna AXA:

AXA má trochu jinou logiku pojistných modulů, musím říct ale, že jsou logické a je to jednoduché. Vyberete si základní verzi podle výše pojistného krytí a dalších doplňkových služeb a případně k tomu pak připojištění pro „Rizikové sporty“ – zase na výběr ze tří možností podle výše krytí. Pojištěné sporty jsou pro všechny varianty stejné. Sjíždění vody např. je kryto do stupně WW III. Za jeden den v základním programu REFERENCE zaplatíte 57,- Kč.

5. Pojišťovna VZP:

VZP jako jedna z mála pojišťoven kryje lyžování v základním pojištění, můžete se připojistit na divokou vodu až do stupně obtížnosti WW V. a na ferraty do stupně D – v programu „Extrémní sporty“. Za jeden den se sazbami MINI zaplatíte potom 70,- Kč / den.

6. Pojišťovna UNIQA:

Pojistné produkty UNIQA jsou také jednoduché a přehledné. Rozhodující je cílová destinace, pak zvolíte podle výše pojistného krytí a dalších služeb verzi a nakonec zvolíte případně připojištění na „Nebezpečné sporty“. UNIQA také jako jedna z mála pojišťoven pokrývá ferraty až do stupně D. Zimní sporty jsou samostatné připojištění. Jeden sportovní den v Evropě pak vyjde na 56,- Kč / den.

7. Pojišťovna True Traveller:

Cestovní pojištění – srovnání pojišťoven

Pojišťovna True Traveller je výhodná pro dlouhodobější cestovatele, nebo pro cestovatele typu „digitálních nomádů“. Pojištění, koncipované jako roční, pokrývá základní aktivity a sporty. Verze Dobrodružný balíček pokrývá ferraty bez omezení. Verze Extrémní sporty a Ultimate pack pokrývají téměř vše. Velké omezení u této pojišťovny je ale věk do 39 let!

8. Pojišťovna Alpenverein:

Cestovní pojištění – srovnání pojišťoven

Pojištění u Alpenverein má hlavně v Rakousku vysokou prestiž. Pozor ale, toto roční, celkem levné pojištění, má ale značně nízké pojistné limity, kdy se počítá, že máte ještě nějaké „základní“ pojištění. Jinak pojištěno je celkem skoro všechno bez omezení.

Závěr:

Aneb mé srovnání pro cestu aktivního sportovce v Evropě, podle ceny a podle dalších podmínek platných v době aktualizace tohoto článku:

1. GENERALI – 59,-Kč/den ve variantě STANDARD, pojištěna většina sportů, ferraty bez omezení, VHT do 6000 m.n.m., krytí 25 milionů
2. UNIQA – 56,- Kč/den, pokryté ferraty D, VHT až 5000 m., zimní sporty v Evropě jsou v základu, krytí 5 mil.
3. VZP – 59,- Kč/den, ferraty do C, divodá voda do WW IV, VHT do 5000 m. Za 70,- Kč/den pak jsou pokryté ferraty do D, divoká voda do WW V., kite aj. Krytí 3 mil.
A dále pořadí podle ceny za den:
ČSOB – 51,- Kč/den, krytí 7 mil., kryté ferraty do C, VHT do 5000 m., zásah horské služby, zimní sporty za samostatné připojištění.
AXA – 57,- Kč/den, krytí 2,5 mil., pokryté kanoe a kajak do WW III, ferraty do C, sněžnice, VHT do 5000 m.
KOOPERATIVA – 60,- Kč/den, krytí 10mil.!, pokryto VHT do 5000 m., vodní sporty, sjíždění řek do WW II., ferraty do C, lyžování. Škoda, že nepojistí ferraty víc než C, jinak by toto byla asi favoritka.

U všech cest je ale potřeba, aby si každý nastudoval a našel ten produkt, který bude vyhovovat jeho cestovatelským záměrům! Tento článek prezentuje pouze můj osobní názor!

Přeji šťastnou cestu!
Šárka

Okružní cesta po nejúžasnějších místech ŠVÝCARSKA (cestopis: 10 dní úchvatných výhledů a dobrodružství+podrobný ITINERÁŘ)

Šárka Pinďáková — Wed, 20 Jul 2022 15:29:22 +0000

Švýcarsko – moje položka ze seznamu přání, tzv. BUCKET listu. Kdo miluje hory, přírodu, vlaky, technické věci, historická místa – a tak tento výlet je pro něho spojením všeho dohromady, namícháním do naprosto úžasného červeno-bílého koktejlu. Ve spojení s nádherným počasím, které nám zrovna vyšlo, to byla naprosto „AMAZING“ cesta! Používám toto slovo záměrně a má svůj příběh: …Po výjezdu na vrchol hory Pilatus úžasnou ozubenou a trochu adrenalinovou tratí, stojím si takhle na jednom z vrcholů, mlčky zírám na obrovské jezero pod námi, na město Luzern, na okolní štíty a říkám si, že pro takovou nádheru ani nemám slov. Musím si připomenout, abych zase dýchala… A v tom slyším vedle mě stojícího japonského turistu jak šeptá „… amazing… amazing… amazing…“ kouknu na něj a on zírá úplně stejně jako já, nebo já zírám jako on?, oba stojíme a zíráme... To bylo dokonalé tady a teď a naprosté souznění.

Ledovec Aletschgletscher – největší ledovec Evropy

Na tůře pod horou Matterhorn 4478 m.n.m.

Na vrcholu hory Eggishorn 2926 m.n.m.

Naše cíle míří spíš do hor a do přírody.

Švýcarsko je nádherná země a má svá PRO a PROTI. PRO je určitě doprava. Vzdálenostně není tak daleko, jak se může zdát. Za celou dovolenou jsme najeli 2200 km a objeli jsme okružní trasou téměř celou zemi. To máte jako absolvovat třeba Chorvatsko. Cesta tam je pohodově celá po dálnici. Potřebujete jen dálniční známku pro Švýcarsko (za 40 CHF). V zemi je dopravní systém hodně rozvinutý. Využili jsme i trajektů a autovlaků, které cestu hodně zkrátí.
Nevýhodou této země jsou vyšší ceny než u nás – a to za všechno, hlavně za služby, za dopravu, za atrakce, za potraviny. Také je země hodně turisticky zatížená, tedy je potřeba myslet na různé rezervace čehokoli dopředu (tedy v hlavní sezóně) a počítat v exponovaných místech s větším množstvím lidí. My jsme byli začátkem července a v tomto ohledu jsme to měli ještě bez návalů turistů. Ale také jsme se vyhnuli některým těm úplně notorickým turistickým cílům.

Jezero Vierwaldstattersee (Lucernské jezero) – pohled z vrcholů hory Pilatus

Soutěska Aareschlucht

Na trase Bernina expresu lze vystoupit a udělat si tůru po okolí

Užili jsme si také jezera, soutěsky a vodopády.

Náš příběh:

1. den (když nepočítám jeden předcházející den přesunu z ČR): Cestu jsme začali ráno na břehu Bodamského jezera v krásném přístavním městě Lindau s jeho malebnými uličkami, kavárničkami a nábřežím s ikonou města – majákem. Měli jsme za sebou docela pohodovou šestihodinovou cestu a klidnou noc v autě na jednom free nocovišti, takže docela svěží a hlavně natěšení.

Přístav v Lindau (Foto: stock.adobe.com/fotoluk 1983)

Poklidné městečko nabízí malebné uličky, zákoutí, kavárny, obchůdky se suvenýry, přístavní promenádu, nebo koupání v jezeře v nedaleké plovárně (je placená, oplocená). My jsme ale po procházce městem a kávě na nábřeží pokračovali v cestě. Směr Konstanz (Kostnice). Ještě cestou projíždíme městem Friedrichshafen, kde je možné navštívit muzeum vzducholodí Zeppelin (vstupné je 12 Euro dospělý). Na druhou stranu jezera si to zkracujeme trajektem (Meersburg – Konstanz, 16 E).

Trajektem do Kostnice

Protože jsme v Kostnici byli v termínu Husových svátků, tak naše kroky vedly samozřejmě do muzea tohoto českého mučedníka. Vstup je zde volný, výstava jednoduše přibližuje celou Husovu životní cestu a souvislosti i historickému neznalci jako jsem já. Naši prohlídku muzea narušil jeden Čech, který rozrazil vstupní dveře a se slovy „Dobrý den, přišel k vám poutník, dorazil jsem pěšky z Čech!“ A protože paní průvodkyně mu jaksi nepadla k nohám a nezačala tleskat, ujala jsem se oslavných ód já a dala se s ním krátce do hovoru.
Z muzea pokračujeme pěšky ke katedrále Munster, kde si zaplatíme vstup na věž, pak okolo Konzilu a dál k přístavu s otáčející se strážkyní Hafeneinfahrt. Následovalo ještě koupání v jezeře, které má teplotu 12 stupňů – je tedy dost osvěžující, ale parádní. Našli jsme příjemný vstup do vody i se schody. Překvapilo mě, že je zde docela silný proud. Buď jste s proudem zápasili jako já, nebo se můžete nechat snášet a pak se vrátit po břehu – jak to dělali někteří místní (a otužilí :).

Po odpočinku a vykoupání v jezeře hladce najdeme naše auto zaparkované zdarma ve vilové čtvrti a zbytek dne strávíme pokračováním v cestě, koupáním v jezeře Zuggersee, mimochodem moc hezké a teplé, no a na závěr kávička na náměstíčku ve městě Cham a jdeme se „ubytovat“ do lesa na docela příjemné místo podle aplikace P4N.

Husův dům v Kostnici (Konstanz)

Výhled z věže katedrály Munster na Bodamské jezero

S českým poutníkem, který právě dorazil do Kostnice pěšky

2. den: Další cesta nás vede do města Lucern (německy Luzern) – jednoho z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších měst Švýcarska. Leží na břehu stejnojmenného jezera (Lucernské jezero, nebo německy Vierwaldstättersee). Město je hodně turisticky exponované. Z tohoto důvodu se prý plánuje v budoucnosti omezování turismu – například vstupným do města, které bude nejspíš zavedeno. Ale v období začátku července, kdy jsme tu byli my, to bylo všechno v pohodě a turistů se nám nezdálo být tolik.

Okružní výlet začíná plavbou po Lucernském jezeře

A jedeme na výlet

V Luzernu na nádraží kupujeme celodenní okružní výlet na horu Pilatus, který zahrnuje dopravu lodí, zubačkou (nejpříkřejší ozubnicovou tratí světa s maximálním sklonem stoupání 48%!), lanovkami a autobusem zpět na nádraží. My jsme si ještě vložili jeden pěší úsek místo jedné lanovky. Výlet stál 103 CHF (což bylo 2575,- Kč/osobu), ale totálně to za ty peníze stálo! Výjezd zubačkou byl zážitek, zvlášť když si vyberete nejúžasnější místo ve vagonu (které místo to je? to se dočtete v podrobném cestovním itineráři :). Cesta nahoru trvá zhruba půl hodiny a doslova se tají dech (nesnáším slovo dechberoucí) při pohledu na příkré stoupání, na úzkorozchodnou dráhu položenou místy jen na skalním balkonku, pod kterým je strmý svah nahoru i dolů. Na trati je i několik tunelů a cesta je pro technické nadšence prostě zážitek. Nahoře na Pilatusu je nádherný výhled na okolní hory a na celé Lucernské jezero.

Výjezd na horu Pilatus 2128 m.n.m. je fantastický zážitek s trochou adrenalinu.
Jedná se o nejstrmější ozubnicovou dráhu na světě s max. sklonem až 48% (ano 48%, není to překlep) a mnoha tunely a také dost exponovanými místy.

3. den: Rozhodně jedny z nejkrásnějších míst naší cesty byly soutěsky a vodopády. Naprosto uchvacující je soutěska Aareschlucht u města Meiringen (kde jsme mimochodem spali na moc hezkém free místě u písečného jezírka – souřadnice najdete v podrobném itineráři). Do soutěsky je jedno společné vstupné (18 CHF) i na vodopád Reichenbachfall, kam jsme potom také zašli. Nahoru vyjedete historickou zubačkou a dolů zpátky k autu je to příjemná procházka. U tohoto vodopádu také nechal Artur Conan Doyle zemřít svého literárního hrdinu Sherloka Holmese. Událost připomíná kovová deska umístěná na tomto údajném místě. Slavný detektiv má v nedalekém Meiringenu malé muzeum. Můžete si zde prohlédnout např. jedinou autentickou repliku salonu na Baker Street.

Soutěska Aareschlucht, nejkrásnější soutěska, co jsem kdy viděla

Na vodopád Reichenbachfall dojdete od soutěsky pěšky. Můžete si tak prodloužit tůru o asi 5 km do krásného okruhu. Výškové metry směrem nahoru můžete zdolat zubačkou. Mimochodem, tady zemřel pádem do vodopádu Sherlok Holmes.

Soutěska Aareschlucht je asi nejkrásnější soutěska, co jsem kdy navštívila. Celá 30 metrů široká řeka Aare se zde zanoří do úzké soutěsky a ta síla je zde úplně cítit. Burácení vody, chladný vlhký vzduch, padající vodní mlha a nasvícení dělá ze soutěsky úžasný zážitek.

Hlavní cíl cesty: Zermatt a Matterhorn

4. a 5. den: Vrcholem švýcarského cestování byl jednoznačně Zermatt a magická hora Matterhorn 4478 m.n.m. Naplánovala jsem tady okružní trasu s výjezdem lanovkou na Klein Matterhorn 3883 m.n.m. a návrat turistickou trasou „Matterhorn glacier paradise Retour“ (3 hodiny chůze, podrobný popis v itineráři) až k jezeru Schwarzsee, odkud jsme sjeli zpátky do Zermattu lanovkou. Turistickou trasu bych asi nedoporučila při zhoršené viditelnosti kvůli orientaci. V horní části přecházíte rozsáhlá kamenná pole bez porostu a nějakých orientačních bodů (sledujete jen to jejich turistické značení v podobě fláků červené barvy na zemi) a za mlhy by se dalo lehce sejít z cesty. Nám se ranní mlha kolem poledne rozpustila, takže jsme si cestu užili i s fantastickými výhledy.

Naši turistickou trasu startujeme u stanice lanovky Trockener. Tady zahajujeme první pozorování Matterhornu v odraze vodní hladiny jezera Theodulsee.

Výjezd lanovkou na Malý Matterhorn, pod námi ledovec Theodulgletscher, Matterhorn v pozadí (zatím v mraku).

Odpočinek s výhledy na konci trasy u jezera Schwarzsee. V jezeru se dokonce koupal nějaký pán a docela si to užíval a nikdo ho nevyháněl.

Největší ledovec Evropy

Čeká nás druhý den v okolí Zermattu. Nastupujeme do vlaku opět na nádraží ve Vispu a míříme do zastávky Fiesch. Cestou absolvujeme také jednu legendární železniční spirálu vyhloubenou v tunelu – a sice u obce Grengiols. Celý den strávíme kolem vrcholu hory Eggishorn. Odtud se rozprostírá nejkrásnější pohled na největší údolní ledovec v Alpách – Aletschgletscher. Bohužel tempo tání tohoto ledovce je závratné – dle Wikipedie na konci 90. let minulého století měl délku 24 km a rozlohu 129 km2, v současnosti (po cca 35ti letech) se uvádí délka o 1 km kratší a rozloha 82 km2.

Krásné výhledy jsou zde ale i na okolní hory Aletschhorn nebo Jungfrau. Snímky odtud najdete v katalozích cestovek a je tady jedno z Instagramových fotomíst. My jsme si vyšlápli ještě na vrchol Eggishornu 2927 m.n.m., což je prostě velký navršený kopec kamenů. Zvláštností je, když zastavíte a zavnímáte, tak je cítit, jak v tom kopci „vibruje“, je cítit slabé nepřetržité chvění!

Ledovec Aletschgletscher, impozantní pohledy kterých jsem se nemohla nabažit. Hlášky muže typu „už půjdeme?, zase fotku?“ atd. jsem s klidem ignorovala. Dokonce jsme si užili společné focení s dvojicí starších dam, které mě požádaly, jestli bych je nevyfotila, že se jim třesou ruce. Tak jsem je fotila a dámy se poslušně nastavovaly do různých pozic a moc je to bavilo. Žádné focení z povinnosti ale radost a užívání okamžiků na nádherném místě. Musím ale dodat, že to bylo později odpoledne a bylo tady jen minimum lidí. Na focení je to tady ideální čas, počkat si až se rozplynou dopolední mlhy a většina lidí se vydá na návrat do údolí.

Jdeme zdolat ferratu Eggishorn

Náš program jsme tady ještě doplnili o ferratu klettersteig Eggishorn B/C, což bylo cca 2 hodiny lehčího lezení, s hezkým výhledem do údolí Fieschu. Na ferratě je několik „chujovin“ , které tedy zrovna nemiluju – v podobě dlouhého nepálského žebříku, lanového mostu a nebo nekonečného stoupání po kramlích vzhůru. Ale zase jsme poskytli atrakci výletníkům jedoucím v lanovce přímo nad námi. Máváme na ně a tušíme podle ukazováčků na skle lanovky, že nás pozorují.

Ferrata Eggishorn a úsek s žebříky a mosty

Tato oblast nabízí i krásné panorama treky. Zvažovali jsme, že bychom se z Eggishornu vraceli přes horu Bettmergrat některým dalším údolím směrem na východě. Ale nakonec jsme se do toho nepustili, protože nám nezbylo tolik času a nechtěli jsme riskovat, že nestihneme lanovky.

Přejezd panorama cestou

6. den: Chtělo by to jeden volný den na odpočinek a strávení zážitků. My jsme ho ale bohužel neměli v plánu dopředu a tak jsme si ho nedopřáli. Přidávám to jako doporučení do cestovního plánu ho zařadit. Naše putování pokračovalo jedním dnem, který byl vyhrazený na přesun do oblasti k městu St. Moritz. Hned zkraje cesty nás čekalo rozhodnutí, jestli pojedeme po pohodlné silnici, kratší cestou, nebo si trochu zajedeme a vezmeme to po vyhlášené „panorama route 413“ na sedlo Nufenen. No hádejte

Stoupání na paso Nufenen

Cesta je celkem v pohodě, i když místy trochu exponovaná a zatáčky polechtají nervy a spojku. Je to ale ráj motorkářů a také se tu za něco týrá spousta silničních cyklistů. Nahoře je restaurace, jezírko, místo na odpočinek a dokonce tu stálo několik obytných aut, která zde evidentně nocují. Po přejezdu sedla nás čeká už kratší méně dramatické klesání a nájezdem na dálnici A2 míříme k jezeru Como. U města Mairengo mě zaujala železniční trať, která je zde vedená dvěma tunely ve tvaru spirály. Bohužel se tím můžete pokochat jen v mapě, protože jak trať, tak i vy jste v tunelu.

Zastávka u jezera Como

Další zastávka po cestě byla u jezera Como na koupání a odpočinek. Jezero je moc hezké, nádherně čisté a příjemně teplé. Jen najít místo na zaparkování není zrovna jednoduché, všude je to buď soukromé, nebo parkovišťátko malinké a obsazené. Doporučuji vykoupat se na severní straně jezera a potom z města Menagio už jet nejkratší cestou na St. Moritz. My jsme si jezero objeli kolem dokola, ale byla to jen náročná štrapáce ve vedru. Na západní straně na silničce proplétající se vesnicemi na východní straně vedoucí jen v tunelu.

Koupání v jezeře Como je nádherné. Ale nápad objet si jezero kolem dokola jsme potom vyhodnotili jako náročnou, dlouhou a zbytečnou zajížďku.

Panorama vlakem Bernina Express

7. den: Jedna věc, na kterou jsem se moc těšila a která byla vlastně tím prvotním, proč jsem chtěla tuhle cestu, byla jízda panoramatickým vlakem. Kochat se pohledy na štíty hor, na jezera a okolní přírodu a přitom pohodlně frčet vláčkem…miluju vlaky…

Slavná spirála na trati Berniny

Nejvyšším bod trati – stanice Alp Grum (2091 m.n.m)

Vlak končí v Tiranu, kde je krásný poutní kostel Madonna di Tirano. Trasa vlaku vede městem těsně kolem něho.

Pro naše vlakové dobrodružství jsme si vybrali Bernina Express a trasu ze St. Moritz do Tirana. Je to cca 60 kilometrů příjemné jízdy, kdy skutečně pojedete „od ledovců k palmám“, jak uvádí vlakový průvodce. V Tiranu navštívíme vyhlášený poutní kostel Madonna di Tirano a necháme si tady asi 2 hodinky na prohlídku města, zmrzlinu a tak… Cestu zpátky absolvujeme už běžným osobním vlakem. Výhoda je, že můžete na trati kdekoli vystoupit, projít se a zase nastoupit. Trať tady přímo vybízí udělat si v okolí výlety. Zastávky jsou v dochozích vzdálenostech. My například odpočívali na břehu ledovcového jezera, kochali se splazem ledovce, viděli vodopády a obdivovali vlaky na trati, která tady v okolí stanice Alp Grum, zrovna překonává stoupání více jak 350 metrů. Na této trati absolvujete také unikátní 360-ti stupňovou železniční smyčku!

Slavná železniční spirála na trati Bernina Express (Foto: www.mesec.cz)

Na vlak Bernina je potřeba navíc udělat dopředu rezervaci (26 CHF/osobu). Platí zde Swiss Travel pass, nebo lze prostě koupit zpáteční jízdenku St. Moritz – Tirano za 64 CHF/osobu, pokud Swiss pass nemáte.
Jo a máte rádi vláčky? Víte například, že Bernina-Express existuje také v modelářském provedení? A my jako suvenýr dostali ve vlaku malý model vagónu Berniny, ve kterém jsou reklamní čokoládičky.

Naše cesta se pomalu začíná stáčet k domovu

8. den: Balíme naše nocoviště v moc hezkém kempu v St. Moritz a cestou zpátky do ČR máme v plánu ještě menší zastávku u jezera Cauma u města Flims. Dorazili jsme sem kolem 11.00 hodiny a zaparkovali na posledním volném místě místního výletního parkoviště. Takže doporučuji sem přijet brzy ráno, aby parkování nebyl stres. A další věc – budete potřebovat hotové švýcarské drobné peníze do parkovacího automatu! To nepochopíte – automat nezná platební karty, asi tak jako obsluha v nedalekém hotelu nemá hotovostní kasu na rozměnění papírových peněz. Takže nás obsluha parkoviště začala vyhánět pryč, když nejsme schopní si zaplatit parkování… Zachránil nás zázrak: Dostali jsme darem drobné na zaplacení od mladého švýcara, který v nádherné veselé atmosféře se svými přáteli tady nedaleko slavil rozlučku se svobodou. Stálo mě to sice panáka nějakého alkoholu, co jsem s nimi musela vypít, a také jsem se mu musela podepsat lihovou fixou na záda, což vůbec nešlo, protože na zpoceným chlapovi to prostě nepsalo. Ale byla s nimi sranda a pomohli nám. Takže jsme se nakonec společně pobavili a vyřešili parkování. Děkujeme

Jezero Cauma je oblíbené výletní místo. Lze se tady vykoupat, půjčit si loďku nebo šlapadlo. Vstup je zpoplatněný. Celé okolí jezera je také zařízeno bezbariérově, včetně výtahu, takže je to i vhodné místo pro relaxaci méně pohyblivých a starších osob. Voda v jezeře je prý „svěže chladná“, ale my jsme se nezdrželi a pokračovali jsme dál k vyhlídkám na kaňon řeky Rýn.

Ještě jedna soutěska

Výlet kolem jezera Cauma byl příjemná procházka. Do třetice k soutěskám pak tady přibyl kaňon řeky Rýn – Rheinschlucht, jakýsi Grand Canyon Švýcarska. Zvolili jsme pohled na kaňon z vyhlídky Ill Spir a byl to myslím dobrý nápad, výhledy byly fantastické. Do soutěsky se dá také jít na druhém břehu dole podél řeky (placený vstup, příjezd je pak z druhého břehu). V soutěsce je také možná organizovaná plavba na raftu, kdyby někdo měl zájem. Viděli jsme na vodě zrovna proplouvat několik raftů a jako aktivní vodačka říkám, že to musí být super.

Soutěska Rheinschlucht z vyhlídky Ill Spir (píše se: písmena Ivan-Luboš-Luboš)

Lichtejnštejnsko

No a na závěr švýcarské cesty jsme samozřejmě nevynechali Lichtenštejnsko a město Vaduz. Prošli jsme si téměř prázdnou pěší zónu, utratili zbývající peníze za suvenýry a autem jsme se vyjeli podívat na hrad. Hrad Vaduz je bohužel veřejnosti nepřístupný a vidět z něho není opravdu mnoho. Krásná je nejvíc asi jeho silueta při pohledu na hrad z údolí.

Hrad Vaduz si zevnitř neprohlédnete. Je soukromý a oplocený. Nedostanete se ani nikam např. na nádvoří.

Tip na cestu domů:

Při návratu z Vadúzu do ČR, pokud nechcete kupovat Rakouskou dálniční známku kvůli pár kilometrům, tak je potřeba sjet z dálnice a objet kousíček Rakouských dálnic u Bodamského jezera mimo dálnici. Jak jsme viděli, je to tu docela běžné.

Suvenýry

NA ZÁVĚR:
Naše cesta byla naplánovaná na 10 dnů (2 dny na cestu + 8 aktivních dnů). Ujeli jsme celkem zhruba 2200 km. Ušetřili jsme nějaké peníze díky zakoupeným Swiss Travel pass (ale koupě tohoto pasu se ne vždy vyplatí, je potřeba si spočítat náklady na koupi Swiss pasu vůči ušetřeným nákladům, některé atrakce jsou v tom úplně zdarma, jiné jsou za 50%, vlaky a autobusy jsou v tom neomezeně zdarma). Swiss Travel pass můžete koupit přímo ve Švýcarsku na každém větším nádraží, nebo v klidu z domova třeba zde.

Co jsme nestihli

Vynechali jsme některá hezká místa – chtěli jsme se vyhnout nejvíce turisticky exponovaným místům jako např. výjezd na Gornergratt zubačkou (zvolili jsme pěší tůru blíž pod Matterhornem). Také jsme vynechali výjezd na Jungfrau, která je hodně turisticky exponovaná a v sezóně je potřeba mít rezervaci míst ve vlaku dopředu (zvolili jsme pohled na Aletschký ledovec z druhé strany z hory Eggishorn). A také na některá krásná místa a města nám prostě nezbýval čas. Ale dobrý důvod se vrátit!

Děkuji za přečtení a přeji šťastnou cestu!
Text a foto: Šárka Pinďáková

Stručný itinerář:

cesta z ČR – Lindau
město Lindau, koupání Bodamské jezero, Kostnice
Luzern, zubačkou na Pilatus, koupání jezero Zuggersee
soutěska Aareschlucht, vodopád Reichenbachfall, přejezd autovlakem do Vispu
Zermatt, lanovkou na Klein Matterhorn (tůra, výhledy na Matterhorn, jezero Schwarzsee)
Fiesch, lanovkou na Eggishorn, výhledy na Aletschgletscher, ferrata Eggishorn, výstup na Eggishorn
volný den, termální lázně Brigerbad
přejezd panorama silnicí passo Nufenen, koupání jezero Como, přejezd do St. Moritz
Bernina Express (St. Moritz – Tirano), Tirano, pěší tůra Alp Grum
Flims – koupání jezero La Cauma, vyhlídka na Rheinschlucht, přejezd do Davosu – Lichtenštejnsko, návrat do ČR

Stáhněte si ITINERÁŘ:

Podrobnosti a praktické tipy z cesty najdete v podrobném itineráři. Naše cesta je z roku 2022, ale informace určitě poslouží i později.

získáte podrobný itinerář a plán cesty
získáte mapky, aktivní odkazy, popis navštívených míst
získáte časový plán – budete vždy včas na místě a přesně v době, kdy je to nejlepší
získáte podrobný rozpočet
ušetříte spoustu času s přípravami – stáhněte si ITINERÁŘ a můžete hned vyrazit na cestu